Ticho nebude...

Už jste někdy byli v Budějovicích? Já jo...

Ale teď, v tomto momentě, mi město nastavovalo tvář, divokou, hlasitou, cizí, nezúčastněnou - protože mě zatím nepřijalo, a tudíž jasnou, objektivní, mohutnou a součastně průhlednou jako filigrán, zářivou agresivní monstranci. Připadalo mi, jako by i čas  na minutu zadržel dech, v neznámé cézuře, v níž se mohlo stát cokoliv, a každé rozhodnutí bylo náhled otevřené, realita bez tíže a beze směru, jako by záleželo jen na člověku samotném, zda se zřítí nebo ne.

E. M. Remarque- Zaslíbená země

Aneb o nádraží na střeše, mrtvé iluzi ticha, a podivné svobodě utopené v samotě. V příštím čísle. 

♫